Náš vůz Balm, inventárního čísla 55 54 29 29 158 – 9, byl vyroben v roce 1960 podnikem Vagónka Studénka n.p. pod výrobním číslem 60685. Jeho historie od roku výroby do roku 1995 nám není známá. Mezi lety 1995 a 2004 je vůz veden ve správě RD (rušňové depo) Humenné a Prešov. V roce 2005 kupuje vůz ze Slovenské republiky pan Jiří Kotas (KPKV Brno) a následuje jeho převoz do České republiky, konkrétně do Brna na dolní nádraží, kde má nový majitel deponii. Nový majitel využívá vůz především pro vozbu nostalgických vlaků pod hlavičkou KPKV v okolí Brna až do roku 2020, kdy ho nabízí k prodeji. Po několika telefonátech a dohodách kupuje v březnu roku 2021 vůz náš spolek. 

Pod křídly našeho spolku a díky dotaci Ministerstva dopravy pro obnovu historických kolejových vozidel dostal vůz na jaře roku 2022 nový lak. Lak zhotovila lakovna Jan Horka, která sídlí v areálu DKV Louny. Od té doby vůz používáme při našich nostalgických jízdách po zajímavostech v okolí Slaného, popř. i celé České republiky. Pokud se vozem chcete svézt, jednoduše přejděte do kolonky Naše jízdy, vyberte si datum a cíl cesty a až vydáme plakátek k jízdě, jízdu si jednoduše rezervujte. 🙂

Popis přípojných vozů Balm z Wikipedie:

Vozy Btx761, číslované v intervalu 50 54 29-29, v 60. a 70. letech označené Balm, v 80. a 90. letech Bix, do 1. ledna 2009 označené 020, jsou řadou čtyřnápravových přípojných velkoprostorových osobních vozů druhé třídy z vozového parku Českých drah. Všechny tyto vozy byly pro tehdejší Československé státní dráhy vyrobeny v letech 1958–1969 ve Vagónce Studénce.

Vznik

Vozy měly být určeny jako přípojné k motorovým vozům 820. Vzhledem k nízkému počtu čtyřnápravových přípojných vozů u Československých státních drah byl ale urychlen jejich vývoj a zkráceny typové zkoušky. Díky tomu byly první přípojné vozy dodány tři roky před motorovými vozy řady 820. Z toho důvodu z počátku jezdily za motorovými vozy 830, ke kterým nebyly přípojné vozy vůbec vyrobeny, a 850, ke kterým byly přípojné vozy dodávány později.

Technický popis

Jsou to neklimatizované vozy lehké stavby o délce 18 500 mm. Mají podvozky Tatra 1-740. Nejvyšší povolená rychlost těchto vozů je 90 km/h.

Nástupní prostory jsou umístěny zhruba v 1/3 a 2/3 vozu a dělí vůz na tři velkoprostorové oddíly. Krajní oddíly mají po třech fiktivních oddílech, prostřední se skládá ze čtyř fiktivních oddílů. Celkem poskytují 68 míst k sezení realizovaných jako dvojmístné lavice v uspořádání 2 + 2 potažené zelenou koženkou z PVC. V čelech loketních opěrek se nacházejí výklopné popelníky. V jednom z krajních oddílů je umístěné jediné WC ve voze, ale přístup do něj je možný jen z nástupního prostoru.

Jednokřídlé nástupní dveře se otvírají směrem dovnitř a mají posuvný rošt, který kryje schůdky. Vozy mají polospouštěcí okna o šířce 1 000 mm zasklené jednoduchým sklem. V přední a zadní části vozů jsou ve a proti směru jízdy umístěná velká panoramatická pevná okna. Mezivozové přechody jsou řešeny pomocí sklopných můstků se shrnovacím zábradlí.

Větrání je kromě oken řešeno i stropním odsavačem. Vytápění vozů je teplovzdušné, vzduch je ohříván dvěma naftovými agregáty TA 10 vyrobených v Juranovských závodech v Brně. Na nápravách se nachází dynamo, které zásobuje vůz elektrickou energií. Osvětlení je napájeno ze dvou měničů 48 V / 220 V, 50 Hz. Provozní osvětlení je realizováno zářivkami, nouzové žárovkami.

Vozy jsou vybaveny 19žilovým průběžným kabelem pro řízení více motorových vozů řady 820 jedním strojvedoucím.

Původní nátěr těchto vozů byl přes okna krémový, pod okny červený. Mezi příznivci železnice je tento nátěr nazývaný polomáčený. Později byly vozy lakovány do červeného nátěru s krémovým pruhem pod okny podél celého vozu vyjma dveří.

Provoz

Vozy původně bývaly řazeny v soupravách s motorovými vozy 820, 830, 850 a 851. V 90. letech dokonce kvůli nízkému počtu přípojných vozů Btn752 jezdily s motorovými vozy 842. Mimo toho jezdily na vlacích tahaných motorovými lokomotivami, a také na tratích Tábor – Bechyně, Rybník – Lipno nad Vltavou a Jihlava – Veselí nad Lužnicí s lokomotivami elektrické trakce. Kromě toho je šlo potkat i na ozubnicových tratích Tanvald – Kořenov a Tisovec – Pohronská Polhora na Slovensku.

V letech 1994–1995 došlo vzhledem ke změně intervalu značení těchto vozů k přidělení nových inventárních čísel. Ta jsou přidělena v pořadí přečíslování, čili neodpovídají původním číslům. K dalšímu přečíslování došlo k 1. lednu 2009. Ani při tomto přečíslování nebyla respektována původní inventární čísla.

V letech 2009–2012 došlo k převedení většiny zbývajících vozů do Železničního muzea v Lužné u Rakovníka. Poslední dva vozy jsou buď zrušené nebo dlouhodobě odstavené a do provozu již nezasahují.

Hlavní technické údaje (zdroj: www.parostroj.net):

Váha prázdného vozu: 23 000 kg
Délka vozu přes nárazníky: 18 500 mm
Délka skříně: 17 600 mm
Šířka skříně: 3 003 mm
Výška střechy od temene kolejnice: 3 701 mm
Vzdálenost otočných čepů: 12 630 mm
Rozvor podvozku: 2 300 mm
Průměr styčné kružnice kola: 880 mm
Nejvyšší dovolená rychlost vozu: 90 km/h
Brzdící váha: 25 t

Podvozek a pojezd

Typ: dva půlrámy tvaru T
Konstrukční provedení: bezrozsochový
Vzor dvojkolí: 101
Vzor ložisek: M 57 V 1, M 57 V pro upevnění náhonu dynama, valivé

Spodek

Podélníky: lisovaný ocelový profil
Hlavní příčníky: lisovaný ocelový profil
Čelníky: lisovaný ocelový profil
Táhlové ústrojí: neprůběžné
Narážecí ústrojí: trubkové
Brzda: DAKO, 6“
Osvětlovací zařízení: elektrické zářivkové
Vytápěcí zařízení: teplovzdušné, tepelný zdroj – 2 naftové agregáty

Renovace osobního vozu Balm byla realizována za podpory programu Ministerstva dopravy

„Podpora obnovy historických železničních kolejových vozidel v období 2021 – 2023“.