Náš motorový vůz M131.1470 byl vyroben v roce 1955 v závodu Vagonka Studénka. Dodán byl do depa ČSD v Klatovech. Na výkonech po okolních tratích jezdil cca do roku 1985, kdy byl předán na Slovensko pod správu tunelů Bratislava. Po oddělení správy tunělů do soukromého sektoru v roce 1993 odkupuje našeho hurvínka soukromá firma Slovenské tunely a.s., která má své sídlo v Bratislavě – Lamači. Od této firmy v roce 2008 získává motorový vůz do svých rukou pan Petr Nepil. Po založení spolku Výtopna Slaný nám pan petr Nepil předává Hurvínka do péče.

Motorový vůz byl po odkoupení od společnosti Slovenské tunely a.s. deponován v letech 2008 – 2010 v žst. Zlonice, kde měl Petr Nepil původně záměr odkoupit místní výtopnu. Když se toto nepovedlo, našel deponii v areálu ZZN Slaný pod křídly spolku MDT Slaný, se kterým tehdy spolupracoval. Po odkoupení výtopny v žst. Slaný v roce 2012 má hurvínek stálou deponii zde.

V současné době jednáme o zprovoznění motorového vozu po motorové stránce s firmou pana Jana Bakule a po stránce laku s lakovnou Jan Horka, která sídlí v areálu DKV Louny.

Našemu motorovému vozu přezdíváme kromě jeho „oficiální“ drážní přezdívky Hurvínek také Barborka. Je to jeho pojmenování ponechané od firmy Slovenské tunely a.s. po Svaté Barboře, patronky tunelářů, havířů apod. 

Popis motorových vozů řady M131.1 z Wikipedie:

Motorové vozy řady M 131.1 (od 1. ledna 1988 administrativně označené řadou 801), přezdívané Hurvínek, jsou dvounápravové železniční osobní motorové vozy, které byly vyráběny v letech 1948 až 1956 v závodech Tatra Kopřivnice a Vagónka Studénka. Celkově bylo vyrobeno 549 těchto vozů, které byly určeny pro zabezpečení osobní železniční dopravy na tratích ČSD v tehdejším Československu. V provozu je v 70. a 80. letech 20. století nahradily motorové vozy řady M 152.0, do jejich dodávek byla řada M 131.1 nejrozšířenější řadou motorových vozů ČSD. V současnosti již nejsou v pravidelném provozu, některé z vozů řady M 131.1 jsou zachovány jako historická provozní vozidla.

Na rám vozu, jenž je vyroben ze svařených ocelových nosníků, je přinýtována osmiboká vozová skříň se zužujícími se představky, jež je usazena na pojezdu se dvěma dvojkolími, z nichž jedno je hnací. Řada M 131.1 je charakteristická právě svými vínově červenými skříněmi a stříbrně šedými střechami. Stanoviště strojvedoucího a vlakvedoucího se nachází v nástupních prostorech, jež jsou umístěny v čelech vozu (obě čela jsou rovněž průchodná). Mezi nástupními prostory (v jednom z nich se také nachází WC) je umístěn jeden velkoprostorový oddíl pro cestující.

Při zadávaní objednávky na výrobu vozů řady M 131.1 požadovalo tehdejší ministerstvo železnic jejich osazení vzduchem chlazenými vznětovými motory Tatra. Šlo o první případ využití tohoto typu motorů v železničních motorových vozech v Československu. Závody Tatra v té době disponovaly výkonnými dvanáctiválcovými motory typu T 111, určenými v první řadě pro těžké nákladní automobily Tatra 111. Pro náročný železniční provoz byl motor upraven snížením výkonu na 155–160 koní při otáčkách omezených na 1 600 ot/min. Zároveň byl doplněn přídavným chladičem oleje a takto upravený byl označen jako Tatra T 301. Motor je zabudován pod podlahou vozu. Přenos momentu je zabezpečen suchou třílamelovou spojkou s pneumatickým ovládáním a plně synchronizovanou čtyřstupňovou převodovkou Mylius, která je kardanovou hřídelí spojena s nápravovou převodovkou umožňující i změnu směru jízdy.

Brzdová soustava je tlakovzdušného systému Knorr. Vozy byly provozně spolehlivé a díky vzduchem chlazenému motoru i nenáročné, což bylo výhodou hlavně v zimě, kdy bylo možno vozy odstavovat i ve stanicích bez výtopen; nehrozily poruchy následkem zamrznutí vody v motoru.

VýrobceTatra Kopřivnice, Vagónky Tatra Studénka-Butovice
Výroba v letech1948 – 1956
Počet vyrobených kusů549
Období provozu1948 – 1984
Míst k sezení48
Míst k stání21
Hmotnost ve službě16 600 kg
Délka přes nárazníky12 100 mm
Uspořádání pojezduA 1
Trvalý výkon113,9 kW
Maximální povolená rychlost60 km/h
Typ spalovacího motoruTatra T 301
Druh palivanafta
Přenos výkonumechanický
Zdroj: Wikipedie